Vážně! Řekla jsem jí to.
Prostě jsem za ní došla a řekla: 'Mami jsem bulimička.'
A víte co ona?
Ona je ta nejúžasnější mamka na celým světě :*
Protože ona mi pomohla.
Prostě mě vyslechla.
Popovídala si se mnou.
A zeptala se co chci.
A já chci přestat. CHCI.
Dojdeme k psycholožce, bude líp..
Všechno bude lepší..
Beze strachu..
Jídelníčky jsou pořád podobné, nechce se mi je sem teď dávat. Ani nevím jestli jsem něco strávila. V úterý si dojdu s kamarádkou pro permanentky do posilovny. Těším se :)
A zítra jdu na sál.. s tou mojí milovanou :* Už se nemůžu dočkat :D Sice to bude čokoládová párty, ale co.. je mi to jedno, ať se jí tam klidně přecpu, ten večer si prostě užiju!
Loučím se a přeji krásný víkend :* Liné°°
Tak hrozně moc tě obdivuju, já bych to asi nedokázala, užij si to s kámoškou!))
OdpovědětVymazatObdivuju tě, tohle bych nezvládla :)
OdpovědětVymazatNeni to lehký, to přiznávám.. ale ještě horší je se s o tom s někym otevřeně bavit. Děkuju, moc sme si to užily ;) Jen jsem od té doby neměla moc času.. Tak se omluvám :)
OdpovědětVymazatJenom jsem teď projela celý tvůj blog..
OdpovědětVymazatMuselo to být hrozně těžké, povědět to...ještě k tomu mamce, já bych na to neměla, už jen proto, že by mi za to asi urazila hlavu.
Moc ti držím palce, aby jsi to měla s jídlem jednodušší. :)